Euforie opadá

Euforie z výsledků parlamentních voleb opadá, počáteční nadšení střídá nedočkavost a rozpaky.

Nadšení a nedočkavost souvisí s očekáváním změn. Logickým očekáváním neobvykle velkého množství voličů, kteří našli odvahu a rozhodli se dát šanci něčemu novému. Pro budoucnost je důležité, aby těmto voličům byla splněna jejich očekávání. Lidé chtěli změny a ty by měly přijít.

Média se před volbami i krátce po nich snaží vykreslovat obrázek velkého boje mezi modrými a oranžovými. Realitu vidím jinak. Více než třetina národa touží po sociálních jistotách, říkám ano, kdo je chce, ať je dostane. Na principu spravedlivého pojištění, ať už zdravotního či sociálního. Nyní ani jedno pojištění za skutečné pojištění nepovažuji a spravedlivé už vůbec ne, ale o tom až někdy jindy.

Méně než kdy dříve podpořili občané konzervativní pravicové strany. Lidé přestali věřit pěkně znějícím slibům, které se před volbami objevovaly a po volbách byly uklizeny do šuplíku. Za všechny zmíním jeden, omezování byrokracie. Blízký pohled na pražský magistrát (s dlouhodobou nadvládou ODS) mi postačuje, abych měl jasno. Už dávno se mohlo mnohem více pravomocí delegovat na městské části, přesto jsou dodnes pro mě nepochopitelně mnohé věci řešeny centrálně s pomocí spřátelených organizací. Úsměvnou připomínkou pro mě byla dnes ráno diskuze o neposekané trávě a špatně vyznačeném parkováním při velké dopravní uzavírce, v prvním případě je viníkem magistrát, který zapomíná na svůj pozemek na území městské částí, v druhém případě Proznak a TSK. V obou případech ví městská část naprosto přesně co chce, ale město neposkytuje služby jak by mělo.

Nakonec tu máme ty, co chtějí změny. Není jich málo, jen TOP09 (jsem zvědavý, jak se v nich prosadí Starostové) a VV takovou změnou jsou a v součtu mají nyní větší parlamentní sílu než ODS. Očekávání příznivců jsou veliká, ale fakticky bude tato síla většinou současných byrokratů otupována jak jen to půjde. Hlasitost, s jakou VV i TOP09 oznamují své úmysly omezit náklady ve veřejném sektoru jim v oblibě u byrokratů nepřidá. Navíc byrokrat má své zákony – formuláře a procesy, na kterých demonstruje svou důležitost a opodstatnění své funkce. V malém i velkém. Slučování funkcí a změny či dokonce ztráta kompetencí, přenášení komunikace (a zodpovědnosti) z občanů na úředníky, to populární rozhodně nebude. Drobností je zmenšení prostoru pro přiživení se na drobečkách, zásadní věcí větší transparentnost a menší prostor pro korupci ve velkém. Lidé jsou nedočkaví, ale tyhle změny budou ani tak během na dlouhou trať jako bojem na desítky kol.

Nakonec jsem si nechal rozpaky. Téma zůžím na Věci Veřejné. Jsem registrovaným příznivcem VV a stranu beru jako experiment dělat politiku jinak. Experiment, kde příznivce strany má větší šance vyjádřit svůj názor a hlavně kde strana podporuje proaktivní přístup svých příznivců. Proaktivita svých příznivců má pro stranu i odvrácenou stránku, podobně jako lidé dokáží podporovat aktivity strany dokáží i křičet, když se jim něco nelíbí. Středobodem vesmíru je pro véčkaře web strany a právě zde mám rozpaky. Referend je málo, postrádám lokální referenda, chybí mi diskuze příznivců. V tomto směru si přeji, aby za část získaných prostředků strana vybudovala kvalitní komunitní web pro své členy, příznivce i zvědavé kolemjdoucí. S financováním rozjezdu strany soukromým sektorem problém nemám, naopak jsem pro transparentní a silnější zapojení soukromého sektoru do politiky s respektováním obecného pravidla, že přínos každého subjektu státu má být úměrný jeho vlivu na chod státu. Stejně tak ve mě nebudí rozpaky neprofesionalita, za kterou média považují vystupování některých představitelů strany. Nevidím hlupáky ani nečestnosti, vidím mnohé chytré lidi, kteří se učí fungovat v politice. Nepochybuji, že jejich profesionalita se zkušenostmi poroste. Jen doufám, že se z VV nikdy nestane standardní autokratická strana papalášů, kde nejlepší bude, když se nebude měnit nic.